Všechny vás po týdnu opět zdravím. Mimochodem, na okně mi právě sedí veverka a usmívá se na mě. Ne, opravdu jsem si nevzal žádnou drogu, jen mám celkem dobrou náladu :))
Tento týden byl velmi průměrný, škola, v půl čtvrté domů, čtvrthodinový hovor s někým z rodiny (Tímto bych chtěl poděkovat za skvělou technologii), úkoly, basketbal, film a spánek.
Mimo to mi ovšem přišel balík plný cukrovinek a pětistránkový, ručně psaný dopis. Záviďte mi! Každý den mi někdo napíše e-mail nebo zprávu na facebooku, když přijedu do města(ve White City není signál), mobil hlásí osm nových smsek! Dobře, čtyři byly od operátora, že mě hovor bude stát více, než je cena mého telefonu :D V Advanced Computer Apps jsem vytvořil asi pětiminutové video o České republice, Velkých Pavlovicích a mé rodině. Bylo určené pro nové americké kamarády, aby aspoň tušili, že u nás nelozíme po stromech a svět nekončí hranicemi Kansasu. Samozřejmě, prezentaci asi nikdo z USA neviděl, ale místo toho mám přes dvacet ,,líbí se mi’’ od mých krajanů. Všechno mi to dělá obrovskou radost, zvláště když si uvědomím, že minimálně těchto dvacet lidí si udělalo čas, na to aby zhlédli to, s čím jsem si dal práci a ještě si i vytvořili kladný názor. Děkuji mnohokrát!
Snad jenom bych dodal, když Vám někdo řekne: Ten poslední článek byl parádní… Jirko, ta fotka se Ti povedla… Tvoje video jsem si musela pustit asi desetkát, jsi opravdu šikovný! Cítíte se jednoduše skvěle a máte obrovskou chuť zdokonalovat se. Tím nechci říct, abyste mi všichni začali psát, že jsem úžasný. To opravdu nejsem. Máte přátele, rodiče, děti… nic Vás to nestojí, oni si to zaslouží a vykouzlit někomu úsměv na tváři? To je k nezaplacení :)
Včera jsme byli v Topece, což je hlavní město Kansasu. Kromě nákupu jsme byli na oslavě pátých narozenin Milana. Milan je syn Dennyho vůbec prvního exchange studenta, který se sem přestěhoval ze Srbska. Ptal jsem se na jeho první rok v USA, proč se nakonec přestěhoval, jak se stal občanem Spojených států atd… Hlavně jsem si uvědomil, že v jeho době ještě nebyly ty ,,internety’’ = žádná sociální síť, mail nebo videohovor. Měl to mnohem těžší jako já. Oslava byla přesně jako z filmů. Děti i dospělí, dort, zmrzlina, spousty jídla, dárky…
Dneska jsem tu byl poprvé v katolickém kostele, kde bylo všechno stejné jako u nás, jen z venku vypadal spíše jako hrad. Bylo nás tam asi šestnáct studentů z White City High School a po mši jsme šli všichni na snídani do IHOPu. Moc pěkný zážitek, sranda a skvělé jídlo.
No a nakonec jen, že v prosinci poletím na týden do New York City :))
