Tento týden jsem se věnovat hlavně golfu, jelikož v okolí domu máme několik jamek. Golf jsem nikdy předtím nehrál, pouze letos v létě jsem strávil asi hodinu na odpališti.
První tři dny mi trvalo, než jsem pochopil, že tento sport není o síle, nýbrž o vyrovnanosti a především skvělém švihu. Je to těžké a někdy až frustrující, když po několikáte jenom promáchnete. Nepomůže vám vztek, musíte se uklidnit.
Můj soused je sedmdesátník, který učí ve škole truhlářství, třikrát týdně seká trávu a skvěle hraje golf. To právě on mi každý den předává rady a zkušenosti, vysvětluje mi, která hůl se na co používá a občas asi i zatne zuby, když vidí ja vzduchem letí kus jeho hřiště :)
Musím říct, že každým úderem jsou mé rány delší, přesnější a celkově se zlepšuji. Když si vzpomenu, že v pondělí jsem se téměř nedotkl holí míčku, tak jsem udělal obrovský pokrok. Když mám štěstí, odehraji stopadesátimetrovou jamku asi na čtyři údery. Dokonce mi včera můj ,,učitel’‘ půjčil hůl pro dlouhé odpaly zvanou Driver a já napoprvé úspěšně dal svůj první třísetmetrový odpal. Ten pocit bych přirovnal k vašemu prvnímu gólu ve fotbale, taky na to nikdy nezapomenu.
Jinak tento týden byla ve škole oční prohlídka. A znovu jsem měl velké štěstí, protože jsem se stihl písmenka naučit dříve, než jsem přišel na řadu. Jinak už bych měl asi brýle :D Krom toho mě změřili, zvážili a z účtu mi strhli šedesát dollarů za ,,takový ten obleček s čepicí’’ co v něm studenti přijímají středoškolský diplom. Až mi příjde, tak sem nahraji fotku.
Hlavně jsem ale zjistil, že jsem už asi starý. Jsem nejstarší student White City High School a opravdu se tak cítím. Nejsem tak splašený, nedělám tolik hloupostí a jsem jednoduše jiný, asi i více zodpovědný. Možná je to tím, že jsem byl od mala převážně mezi dospělými. I tak bych případným zájemcům doporučil odjet v šetnácti nebo maximálně sedmnácti letech.