Už zase se omlouvám, že to psaní tak flákám. Jenže ono je pořád co dělat a domů se chodím pouze najíst a vyspat. Tento článek píši ve škole, protože učednictví jsem stihl dokončit už v pátek, i když termín odevzdání je až ve středu.
Jako JV hráč basketbalu jsem měl minulý týden volno, protože v Americe můžete za určité období hrát pouze omezený počet zápasů, což jsem moc nepochopil, protože tréninky jsme měli normálně a ty jsou náročnější než zápasy. Nicméně Varsity měli třídenní turnaj v Centre a já s nimi jel pokaždé jako manažer, abych nemusel platit vstup. Vlastně jsem jen fotil… Našim holkám se moc nedařilo, ale kluci prohráli jen jeden zápas a skončili třetí.
Co se mé hvězdné kariéry týká, tak se lepším. Konečně už přišly nějaké body, mám max. dva turnovery(ztráty míče) za zápas a kolem osmi pochytaných reboundů(odrazů). Na hřišti trávím více a více času a jednoduše mě to baví, když vím, co mám dělat.
O víkendech navštěvuji kamarády(někdy u nich spím), často jíme někde ve fastfoodu(v USA zcela běžné), hrávám kulečník v místní hospůdce(pravda, jak u Ferdy to není, ale zase lepší jak sedět doma)… Když není zima, tak si ze sousedem zahrajeme pár jamek a když je škaredě, jdeme do tělocvičny nebo posilovny… Většinou v sobotu dopoledne jedem s host taťkou nakupovat a taky často navštěvujeme různá sportovní utkání v okolí. Jestli si pamatuji dobře, tak přespříští víkend jedeme na Washburn a potom na hokej do Topeky? Já už opravdu nevím…
Každopádně se mi zdá, že jsem tu strašně zlenivěl. Dřív mi připadalo hrozné chodit do školy v teplácích, ale ten poslední měsíc jsem se přidal k většině a rifle nebo kalhoty nosím, jen když máme dress code(Když máme zápas, musíme mít alespoň polokošili).
Taky se pomalu, ale jistě blíží Superbowl, což je finálový zápas v americkém fotbale. Mimo jiné je Superbowl známý skvělými reklamami. Společnosti platí miliony dolarů za třiceti vteřinové spoty, které použijí pouze tento večer. Nejsem nějaký velký fotbalový fanoušek, pro mě je am. fotbal jedna čtyřhodinová nuda která bolí. Hostbráchovi Packers vypadli už minulý týden, tak nemám komu fandit. Vždycky jsem totiž fandil jejich soupeřům :D
Připsáno později.
Článek jsem začal psát na konci minulého týdne a pořád jsem se nemohl přinutit a tomu, abych ho ,,vydal“. Musím se ale pochlubit úterním zápasem, protože jsem v něm nastřílel dvanáct bodů, měl pět reboundů, šestkrát jsem soupeře obral o míč, k tomu jedna blokovaná střela, asistence, pouze jeden faul a žádná ztráta míče! Hlavně jsem si ale připsal další skvělý zážitek, protože když jsem přišel do kabiny, slyšel jsem jen obrovský potlesk. Nejsem nijak nadaný sportovec a nic podobného jsem nikdy nezažil.
