Minulý týden zemřel můj děda. Snažil jsem se na to moc nemyslet a brát to jako fakt. Přece jen by mu letos bylo už 90 let. O Vánocích se jeho zdravotní stav dost zhoršil, a tak jsem se na jeho možné úmrtí snažil nějak vnitřně připravit.
V úterý měl děda pohřeb. I když jsem si myslel, že jsem na to připraven, stejně mě to rozhodilo. Na smrt se připravit nedá. Uvědomil jsem si, že to byl můj poslední prarodič a vzpomínal. Nejen na něj ale i na ostatní.