Snad každý už někdy slyšel o tornádech, která se vyskytují po celém světě a zejména potom ve středu spojených států(Kansas, Nebraska, Oklahoma) se jich každý rok prožene několik set. Minimálně jednou za čtrnáct dnů míváme ve škole požární a nebo tornádové cvičení, každý dům má sklepení, kde se můžete schovat a celkově se tu s tím tak nějak počítá. Tzv. Tornado Warning(varování), která jsou v televizi a rádiu, jsem už taky několikrát zažil…
Možná si ještě pamatujete, když jsem psal poslední článek. Na další den jsme měli varování, které v historii USA bylo pouze jednou. Největší problémem bylo, že jsme museli jet do Wichiti, protože Chris letěl domů. Celý den probíhal celkem v pohodě, jenom občas v rádiu hlásili, že to ve vedlejší Oklahomě to někomu odneslo domeček. Když jsme večer jeli z nákupního střediska, najedou jsme jen slyšeli, že za hodinu přijde do Wichity tornádo a že to není žádná sranda, aby se lidi šli schovat. Ono se vám řekne schovat, ale kam, když bydlíte v hotelu. Řeknu vám, že jsem se poprvé v životě opravdu bál.
Tornádo Wichitou nakonec opravdu proletělo(asi 2km na východ ode mě) a způsobilo školu za asi $280 mil. Vše se odehrálo v noci a za opravdu hustého deště a jen tak dodám, že tornádo může kdykoliv změnit směr, takže ty 2km jsou opravdu nic. Byl to strašně zvláštní pocit. Člověk sedí na posteli, v televizi vidí červený kruh nad místem, kde se nachází, venku leje, že nevidíte metr přes sebe a vy si jen přemýšlíte o rodině a známých…
Ráno jsme se chtěli podívat na poničené domy, ale ulice už byly zatarasené, aby se tam nikdo nedostal. Během celého dne se Kansasem prohnalo více než sto tornád… v noci mi vypisovali různě kamarádi, kde se zrovna něco děje. A dnes, stále se zrychleným pulsem můžu říct, že jsem přežil tornádo.
