Klid a nebo…

Jak jsem už říkal, momentálně jsem ve fázi, kdy mám vše vyřízeno. Do odletu mi zbýva přesně 45 dnů. Před týdnen jsem oslavil osmnácté narozeniny. V pondělí jsem udělal závěrečky v autoškole. V neděli nám skončila fotbalová sezóna. Příští týden končí škola a začínají prázdniny. Můj bratr také odletí na 5 týdnů do USA, takže už ho uvidím asi jen dvakrát. Uvědomuju si, jak mi všechno bude chybět. Nejsem skvělý fotbalista, ale ty kluky mám fakt rád. Stejně jako mám rád naše psy, své rodiče a sourozence. I tu školu, kterou navštěvuji, učitele v ní, spolužáky a kamarády, svůj pokoj, postel a motorku. Piju rád Matonku, jím rád smažák i blbý rohlíky z pavlovské pekárny mi budou chybět.. Continue reading

Víza a letenky

Čekání na formuláře pro víza se trochu protáhlo. Přišly někdy v půli května. Já s nimi nedělal vlatně nic, musel jsem pouze vyplnit dotazník na webových stránkách ambasády, což mi dalo docela zabrat. Několikrát jsem musel stránku vypisovat znovu, kvůli bezpečnosti(po každých 20 minutách se vždy musí zadat speciální heslo a kontrolní otázka). Psal jsem informace o sobě, své rodině, kam pojedu, co tam budu dělat, na jak dlouho, proč atd… Až jsem se dostal k části kde jdem vybíral jednu z možností (jestli jsem terorrista, jestli mám speciální chemický výcvik, jestli umím vyrobit bombu, jestli se účastním veřejných poprav…). Docela jsem se zasmál. Nakonec jsem si vybral datum a čas, kdy přijedu do Prahy na ambasádu na pohovor. Continue reading