Velikonoční…

Nechce se mi věřit, že mi zbývá už jen patnáct dnů školy a to nemluvím o tom, že alespoň dvakrát týdně máme track meeting.  Nejsem si teď jistý, jestli jsem o tracku už mluvil.  V podstatě se jedná o atletiku. Každý den po škole jsme rozděleni do družstev podle toho, na co je kdo zaměřen. Já třeba dělám hlavně sprinty, skok daleký, výšku a pokouším se o hod diskem. Tréninky jsou opravdu náročné a hlavně první týden mi dal zabrat. Premiérový meeting mě celkem mile překvapil, ale musím se přiznat, že jsem byl dost nervózní a to bezdůvodně.  Všichni byli milí, nikdo se nikomu nesmál, žádné silácké řeči… kluk, který běžel v lajně vedle mě, mi v cíli podal ruku a s úsměvem řekl, že mě příště porazí. Další meeting už byl uvolněnější a dokonce jsem si přivezl bronz ze čtyřstovky Continue reading