Vyčerpán jsem před chvílí nastoupil do vlaku. Sedím a přemýšlím. Dokonale si pamatuji, když jsem před více než třemi lety takto jel z Prahy s radostí, že jsem byl přijat ke studiu. Za tu dobu jsem do Prahy jel mnohokrát. Docela to uteklo, říkám si, a v ruce mačkám potvrzení o ukončení studia. Jsem nesmírně šťastný, cítím úlevu a zároveň vím, že vždy hrozně záleží na štěstí. V létě jsem ho neměl já a tentokrát kamarád, který byl na zkoušce hned po mně. Přitom si troufám tvrdit, že studium bral zodpovědněji než já. Pro mne bylo vyhození od státnic zajímavou zkušeností. Ne příjemnou, ale zajímavou určitě. Myslím, že jsem ji tak trochu potřeboval. Continue reading →