Tak naposled

Dnes mi kalendář připomněl, že jsou to dva měsíce, co jsem se vrátil domů. Už delší dobu jsem plánoval tento poslední článek, ale pořád mi chyběl jeden detail, o kterém budu mluvit později. Českou republiku jsem opustil 7. srpna 2011 a po desíti měsících a jednom týdnu jsem 16. června zase přistál na letišti v Praze. O tom, že se mám vrátit tak brzy, věděli pouze mí rodiče a jedna jediná další osoba. Dokonce bratrovi jsem psal už z Česka, že s ním teď nemůžu mluvit, protože pojedeme do města, ale hned jak budu zase ve White City, tak mu zavolám. Každému bych přál vidět jeho překvapený výraz, když jsem ho o pár hodin později budil. Sestra mi brečela do telefonu, když zjistila, že jsem doma. Continue reading