Poslední dva týdny byly velmi náročné. Měl jsem toho hodně ve škole, každý den tréninky a nebo track meetingy, chystání se na Prom a do toho jsem se snažil učit na závěrečné testy.
Za svůj život jsem viděl možná padesát různých filmů o střední škole v USA a Prom, jenže jsem pořád nějak netušil, co to vlastně je. Přirovnal bych to ke studentskému plesu, ale bez rodičů a alkoholu. Zvykem je, že studenti chodí na Prom v párech. Já jsem se zeptal mé asi vůbec první americké kamarádky a ta souhlasila. Na větších školách si kluci půjčují obleky Louis Vuitton, berou dívky do drahých restaurací v limuzínách, platí se za vstup… prostě se jedná o výjimečnou událost. Já jsem si svůj oblek koupil, protože jdu v červenci bratrovi na svatbu a starý oblek mám ještě z dob, kdy jsem vážil o 20kg více. K tomu jsem si půjčil růžovou vestu s kravatou, abychom k sobě s Alexis ladili, moc ji na tom záleželo. No a transport jsem vyřešil Dennyho Camarem.
Kolem šesté přijela Alexis i se svou rodinou, připnula mi růži k saku a já ji zase na zápěstí. Její otec mi jen potřásl rukou a řekl mi, abych se mu postaral o dceru. Po příjezdu do školy jsem zastavil uprostřed lidí, vyřadil na neutrál a pořádně těch 311 kobyl protáhl Když jsme se fotili, tak jsem Alexis vzal kolem pasu a její otec jen: „Dej ty ruce pryč!¨ Samozřejmě si dělal srandu, ale v ten moment jsem málem omdlel. Následovala večeře po které se všichni převlékli a začal Dance. Připomínalo mi to naše diskotéky z táborů, ale musím říct, že to byla sranda. O půlnoci pro nás přijely autobusy a odvezly nás do zábavního parku, kde začala After Prom. Mohli jsme jezdit na motokárách, střílet po sobě v aréně s laserovýma puškami, hrát minigolf, hrát na různých automatech a nebo se vyblbnout na prolézačkách. Mezi tím byly soutěže o reálné peníze a já jsem si tak přilepšil o $50. Někdy v šest ráno jsme se zase dostali do školy a začalo losování. Škola nakoupila různé ledničky, mikrovlnky, přehrávače… prostě vybavení, které budou studenti na VŠ potřebovat. Moje jméno vylosovali jako první a tak jsem si mohl vzít cokoli jsem chtěl. Nic z toho si do letadla vzít nemůžu a tak jsem ťukl do kamaráda a zeptal se ho, co potřebuje. Vybral jsem pro něj ledničku, kterou budou mít s dalšími kluky na kolejích. Měli jste vidět ten pohled, to bylo k nezaplacení… Snad v sedm ráno jsme pokračovali ke kamarádce na After After Prom, ale jako na lusknutí prstu všichni během několik minut vytuhli v obývacím pokoji. Všechno to bylo moc super. Doma bych to prostě nezažil.
No a teď trochu k těm maturitám. Ve středu jsem dělal počítače a účetnictví. Ve čtvrtek to byla vláda, ekonomie, algebra a Shop Class. Všechno se to tak nějak dalo, jenom teda Shop byl opravdu sebevražda.
Dnes je pátek, poslední den, kdy jdu do školy. Všech učitelů se jen pro jistotu zeptám, jestli je všechno ok, povracím učebnice a kolem čtvrté hurá do Colorada! Jinak můj chlebník získal první místo v industriální soutěži a v pondělí jsem si připsal další medaili v tracku-tentokrát stříbro za štafetu 4x100m. Mohli jsme dostat i za 4x200m, jenže si kluci předali kolík moc brzy a byli jsme diskvalifikováni. Jo a ještě jsem potkal Češku na jednom z meetingů. Náš rozhovor začínal: ..Tak to si děláš prdel, ne?¨
