Ze začátku bych se chtěl omluvit, že poslední dobou moc nepíši. Času, který trávím ,,doma‘‘ je míň a míň a s ním ubývá i času, který jsem věnoval psaním článků. Doufám, že jste všichni prožili krásné Vánoce a pořádně oslavili nový rok.
Moje novoroční oslava nebyla úplně podle mých představ. Odmítl jsem pozvání na dvě party, protože jsem nechtě nechat Dennyho samotného. Asi od devětadvacátého u nás byl Ben, bývalý zahraniční student z Frankfurtu. Všichni společně jsme jednatřicátého navštívili univerzitní basketbalový zápas a náš oblíbený tým KU vyhrál. Ben navečer odjel s bývalými spolužáky do Manhattanu. Myslel jsem si, že si s Antonem a Dennym zahrajeme poker, nějakou deskovou hru a nebo se třeba jen budeme dívat na filmy. Jenže Denny v deset usnul a Anton hrál celou noc na Playstationu. Kolem půl jedenácté jsem si řekl, že půjdu alespoň ven a že určitě někoho potkám, protože White City není zase tak velké. Jenže ono začalo zrovna pršet. Jaké štěstí, že? Prší tu asi třikrát ročně Novoroční oslava se tedy nekonala, ale svět se nezboří.
Mimochodem jsem dokončil první semestr s jedinou dvojkou z Government a na to, že jsem si po prvním týdnu toho předmětu byl jistý, že propadnu, je to asi celkem úspěch. Taky jsem si vyměnil tělocvik za hodinu, kde fotografuji a pracuji s fotkami pro školní knihu(Yearbook). Tělesnou výchovu jsem si změnil, protože hned po ní mi začíná basketbal a dohromady je to prostě moc.
A ono právě toho basketbalu je teď více než dost.
•Pondělí: Dvě a půl hodinky trénink hned po škole.
•Úterý: Dva zápasy a pak fotím holky a ,,Áčko‘‘
•Středa: Stejné jako pondělí.
•Čtvrtek: Ranní trénink v 6:OO, půl hodiny střelby po škole a prodej občerstvení během zápasů Junior High.
•Pátek: Stejný jako úterý.
•Sobota: Celodenní turnaj.
•Neděle: Spánek, jídlo, spánek, jídlo, spánek, spánek, spánek…
Možná vás zajímá, jak to vypadá, když jsem s kamarády. Několikrát jsem již psal, že místní mládež skoro nepije alkohol, takže nějaké vysedávání v baru nepřipadá v úvahu. Občas si tam ale chodíme zahrát kulečník. Většinou se sejdeme u někoho doma a hrajeme videohry, sledujeme basketbal/fotbal a děláme neplechu. Někdy zajedeme na bowling, do fastfoodu a nebo jen tak do Walmartu. Ani si nedovedete představit, co všechno se v takovém supermarketu dá dělat. Závody v elektronických vozítkách pro líné/obézní, na schovávanou a nebo poslední dobou velmi oblíbená hra, kdy si někdo vezme krabičku prezervativů, kterou drží ve vztyčené ruce a tak se prochází po supermarketu… na to že se po sobě střílí molitanové náboje s přísavkou jsem si už zvykl, ale toto je i pro mě pořád moc. To je ale přesně Amerika. Mohl bych mít růžovo-zelené dlouhé vlasy a lidi to moc řešit nebudou.
A málem bych se zapomněl pochlubit, že se v Malajsii na Miss Tourism má Jana umístila na pátém místě a k tomu získala i titul Miss photogenic, což je obrovský úspěch. Bylo tam padesát tři dívek z celého světa! Jsem na Tebe pyšný.
